Zubní kaz (caries)
Zubní kaz - je lokalizované onemocnění, které se vyznačuje úbytkem minerálních látek (zejména vápníku a fosfátů) z tvrdých zubních tkání. Sklovina a zubovina oslabené ztrátou minerálů se rozpadají a vzniká kazivá dutina.
Podle stupně závažnosti se kaz projevuje rozdílnými symptomy. Zpočátku odvápněné místo se jeví jako křídově bílá skvrna. Dá se tedy zjistit zrakem. Je-li porušena sklovina natolik, že se rozpadá, vzniká na zubu defekt, který můžeme cítit citlivým jazykem jako jamku či nerovnost. Kaz se také často projevuje citlivostí na sladké či kyselé a teplé či studené složky potravy. Tato citlivost se s postupujícím rozsahem kazu stupňuje. Také pocit nepříjemného zápachu z úst může někdy doprovázet výskyt zubního kazu. Při větším rozsahu zubního kazu jej pak vnímáme již jako otvor či dutinu s nerovným okrajem. Není-li zubní kaz ošetřen, šíří se plošně podél hranice mezi sklovinou a zubovinou a do hloubky směrem k zubní dřeni. Výsledkem jsou pak úporné bolesti, jejichž léčení si vyžaduje již větší zákrok, než jen prosté zaplombování zubu. Kazivá dutina se postupně zvětšuje a nakonec může dojít až k úplnému zničení zubní korunky.
Jenom zubní lékař dokáže vyvrátit nebo potvrdit podezření a zahájit nejvhodnější léčbu. Proto je nutno jej navštívit co nejdříve.
Příčina zubního kazu je obecně multifaktoriální.
Mezi základní faktory, které prokazatelně ovlivňují vznik zubního kazu patří:
- Vnímavá zubní tkáň (sklovina a zubní krčky, kryté zubním cementem). Dědičné dispozice, pohlaví, věk.
- Mikroorganismy zubního plaku.
- Způsob výživy, sacharidy přijímané v potravě.
- Složení a množství slin.
- Čas, kterého je zapotřebí k tomu, aby kariézní proces vznikl.
- Individuální hygiena dutiny ústní je také úzce spojena se vznikem zubního kazu.
Základní příčinou vzniku zubního kazu je přítomnost a činnost bakterií plaku, které získává energie štěpením cukru (sacharidy) na slabé organické kyseliny. Tím se původně neutrální prostředí ústní dutiny (pH 7,0) změní na kyselé, překročí kritickou hodnotu pH (pH 5,5 a méně) a dochází ke ztrátě minerálních látek na povrchu zubu. Sklovina se začíná rozpouštět (demineralizace). Čímž riziko pro vznik zubního kazu stoupá.
Zubní sklovina se dokáže ubránit vzniku kazu, pokud kyselé prostředí v ústech netrvá příliš dlouho a neopakuje se příliš často. Dostatečně dlouhé trvání neutrálního prostředí (pH 7,0) umožní zpětné uložení dříve uvolněných minerálů do skloviny (remineralizace). Zdrojem minerálů je slina, prostředky pro ústní hygienu.
|